Mám velkou radost, že se té drobné brejlaté bosé holce s kytarou a uhrančivým hlasem podařilo vydat nahrávku na vinylu. Dokonce na bílém vinylu. Její skladby i koncerty jsou chvilkou, kterou bych připodobnil k tomu, když poprvé v klukovských letech klíčovou dírkou cizí koupelny šmírujete živé dámské tělo. Je to zážitek opředený trochou tajemství a uchovává si svou pravdomluvnou intimitu. Současně musím dodat, že ačkoliv z jejího koncertu můžete předávat svědectví o tom, že jste viděli něco velmi křehkého, tato deska současně nese známky ambiciózního umělce, který dobře ví, co dělá a proč to dělá.

"vyrůstá nová generace velmi talentovaných písničkářů"

Jihočeské studio Low Resolution dodalo nahrávce přesně ten feeling, který by tam měl být, svým málem do mlýnku přispěl Cikál (DEPAKINE CHRONO, NAAB, …), který dodal do některých částí bicí a principál studia Hromy (FIVE SECONDS TO LEAVE) dohrál do jedné skladby basu a ruchy. Tím současně i předesílám, z které scény ODEUR DE VIOLETTES povstala. Nečekejte však jakékoliv stopy po noisu, hardcoru nebo postrocku. Tím hlavním je tu tedy akustická kytara a zpěv. Opravuji se. Tím opravdu hlavním je zpěv. Kytara je jen jakýsi podkres. Hrotem nahrávky je nádherný hlas, který se vám zavrtá hluboko do uší a někde hluboko ve vás dokáže zažehnout plamen, k jehož světlu a teplu se budete rádi vracet. Tahle holka v ošumělé módě má totiž talent zpívat tklivé melodie, které okouzlují svým člověčenstvím, přemýšlivostí i temperamentem současně. Záhadou mi sice stále je to, proč se stydlivě maskuje za angličtinu, když náměty textů by pohodlně obstály i v domácím jazyce, ale snad i k tomu jednou dojde. Dámy a pánové... Předkládám vám živoucí důkaz o tom, že nám tady vyrůstá nová generace velmi talentovaných písničkářů.